Dneska kolem třetí Mařenka naříkala usedavě, Máša jí natřela tváře i dásně zklidňujícím dětským olejem, vypadá to, že se tomu našemu neviňátku začínaj skutečně klubat zuby.
Jsem z toho fascinovanej, jak maličká roste. Den za dnem, tejden za tejdnem. Minulej tejden jí bylo sedm měsíců… už víc jak půl roku je s náma novej člověk.
I když jsme se dneska zase příliš nevyspali (předchozí nespani nejspíš tedy taky souvisej se zubama), probral jsem se hodinu po budíku a s mnohem lepší náladou.