V neděli mi z ničeho nic volá brácha z Novýho Zélandu:
a kromě jinýho jsem ti chtěl říct, že furt píšeš vo práci. Tak že by ses nad tím moh zamyslet, protože to znamená, že si toho bereš moc
…
je to fakt, má pravdu. Blog vždycky funguje jako takovej nejjednodušší ventil, kterým můžu rychle upustit přetlak v hlavě. a ten vzniká, když toho mám hodně. a tak to sem teče všechno, plní se… z blízka to vidět není, to jsou jen slova a věty. ale z dálky, z Novýho Zélandu… jó, panečku, to se to rýsuje
…
včera mi přišla výplata. zaplatil jsem teda co komu kde mám, poslal peníze na nájem a trochu na šetření. a pak šel vyzvednout a zaplatit Loopstation od Bosse, kterej jsem si doobjednal ještě z peněz k narozeninám. Který jsem tedy pohotově utratil v Nebespánu.
Taky jsem si mohl konečně koupit zdroj k Macu.
A víte co?
Poprvý po několika letech mi ještě něco zbylo.
Vyjde to dobře na zaplacení první části daní.
Ale do příští vejplaty bychom měli vydržet.
A to je skvělý vědomí. Po opravdu dlouhý době se mi povedlo skončit na tý dobrý straně nuly. V tuhle chvíli mi to ke vší tý práci přijde adekvátní.
Díky za držení palců.
Venku začalo jaro