Kontaktní čočky jsou senzační vynález. Jsem rád, že mi dlouhou dobu přišlo nepředstavitelný, dotýkat se prstama oční bulvy a tudíž jsem se zkoušení čoček bránil. Protože teď si to užívám dvojnásob. Za každej koncert, na kterym mi padaly brejle ze zpocenýho nosu a uší na zpocenou podlahu spoře navštívenýho klubu, se teď raduju dvakrát.
Jen se mi často stane, že si zapomenu roztok, nebo pouzdro na čočky, pouzdro s čočkama někam založím… atd
Teď nám došel roztok. Už třetí den se holedbám, že ho zajdu koupit, ale vždycky na to zapomenu. Takže čočky máchám v čim dál menší kalužnice roztoku, co nacházim po prázdnejch cestovních flaštičkách. Když jsem je dneska ráno lovil, byly vláčný už jen vší tou vypitou tekutinou, ale kolem bylo sucho.
Musel jsem myslet na hostie, jak křuipaly, když jsem si je nasazoval.
A teď v práci mrkám jako kur
Včera večer jsem dodělal hudbu k audioknize
Mařenka v noci dost pláče, přes den prej místama taky… dost se ale taky směje a dělá chytrý obličeje. Laskonka líbezná.