Když přijdu domů, otevřu dveře do předsíně, kde je to někdy voní jídlem z kuchyně nebo kávou nebo vypraným prádlem, jindy je trochu cítit kočičím záchodem.
Podle hluku se snažíám uhodnout, kde jsou holky.
Někdy hospodaří v kuchyni, jindy v koupelně, jindy jedna druhou uspává v ložnici. Když jsou holky alespoň částečně v obýváku, mám možnost nahlídnout, jak si Maruška hraje… a pak Máša řekne:
táta je tady
A Mařenka se napřed podívá na ni. A pak na mě. A pak se usměje.
A celej svět se může jít klouzat.
Včera jsem viděl, jak má Máša unavený oči… v ruce jsem držel papírovou tašku s dárkem k jejím brzkým narozeninám, na dvoře na mě čekal Matěj s Jirkou Horenským kvůli klipům… takže jsem trochu zmatkoval.
Ale pak mi Máša Marušku přinesla ven, chvíli jsme ještě povídali ve vnitrobloku a pak jsme se přesunuli do OKA, kde jsem se potkal s Petrem Koubkem a Norou Eckhartovou, kterou znám víceméně jen ze Sebedráse. Nora čekala, až jíá přivezou knihu ku křtu, na ni čekal zase Petr Koubek a na něj jeho syn Vítek. Když knihy dorazily, vyšli jsme, dva tátové s kočárama, do letenskejch sadů a courali tam dobrou hodinku a půl, než byl čas vyrazit ta naše potěšení nakrmit…
Bylo to moc hezký otcovský odpoledne…
Celej svět se klouzal
