á, někdy jsou ty rána hezký
a po cestě do práce se to překlopí a já před sebou zase vidím jenom narůstající seznam úkolů. mám dojem, že to snad ani nejde uhlídat, že když zvednu úkol, pod nim se hemžej další malý úkoly. tudíž je neumim všechny zvládnout. a tak se některý dny obávám, že je na mě moje mlčenlivá kolegyně namíchnutá, že se flákám a že jsem lempl, že si na mě kolegové ukazujou, že to je ten blázen, jak nestíhá, ale hlavně že si furt něco kreslí
někdy se bojim, že mě odhalej jako podvodníka, kterej jen ze zálohy pozoruje cvrkot v úlu, jako někoho, kdo ve skutečnosti vůbec neměl projít potřebnejma prověrkama, cizorodej organismus
dneska cestou na míting jsem se dokonce zabál, že mě vylejou…
a pak to zase přejde, dostanu se k práci, který rozumim, udělám si přehlednej seznam úkolů a jeden po druhým plním…