Tahle písnička má několik příběhů.
1) Domlouvali jsme se s Domingem, ještě před Dětma mezi Reprákama, že společně něco podnikneme. Pozval jsem ho tehdy do Čechovky, do toho obřího bytu, kde jsme s Olgou bydleli. sedli jsme si v obýváku a on mi zahrál ty čtyři akordy, který jsem si zaznamenal do GarageBandu a pak Dominga vytáhl na balkon na brko. Domingo brka moc nekouří a tak ani nevim, jestli si dal práska. Mě ale hned začal napadat text, kterej mi nastartovaly billboardy Sníte své sny? Nebo něco takovýho… míjel jsem je cestou od táty a vrtalo mi to hlavou. Co to znamená, sníst svý sny?
Co nejslušnějš jsem trochu zaskočenýho Dominga vypakoval a zahrabal se k písničce, která se mi začala rodit v hlavě. Než se výše řečený přesunul do Liberálu, byla hotová.
Domingo napsal druhou sloku po sdvým. Trčelo mi z ní slovo kořalna, který by podle mě použil tak Jaromír… a který se mi zpětně líbí daleko víc, než dřív. Pak skladba pomalu propadávala do zapomnění, odkud jsem ji vytáh při sbírání demosnímku pro Zvíře…
2) Jeli jsme natáčet do Kopřivnice k Tomášovi Neuwerthovi. Marie Kieslowski, Linda, Maruška Puttnerová a Aid Kid. Poslední dva jmenovaní dorazili až druhý den vlakem. A Aid Kid přivezl rozpracovanou moc hezkou verzi tohohle pozitivního songu. Měl představu o tom, kde by nastoupily bicí, připravil si nějaký tóny, co procházej celou písničkou a pak taky to uuu u u, který jsme pak zpívali do mikrofonu všichni čtyři. Nahrávání to nebylo úplně nejjednodušší, byla to teprve druhá sesion a vůbec nebylo jistý, jestli celej ten zvířecí nápad není jen nějaká naddimenzovaná chiméra. Marie měla velikánský břicho a moje Máša doma menší, ale taky už znatelný. Udělali jsme tehdy velkej kus práce, ale taky nakonec vyšroubovali Tomáše Neuwertha tak, až nás, trochu zaskočený, vypakoval v neděli ráno, protože už toho zmatku měl dost. Satelity ale zůstaly jako jasnej maják trčet ve všem tom nezpracovaným materiálu, v podstatě hotový a připravený k odeslání.
3) V NMDS jsem potkal spoustu zajíámavejch lidí. Martin Kermes, Skákala, Marty, Honza Reeh… nejvíc jsem si ale rozuměl s Péťou pro všechno, kterej Honzovi Reehů pomáhal s přípravou vělkejch animovanejch projektů. Trpělivě vyhledával struktury, sbíral podklady, rendroval… a do toho sem tam vystřihl nějakou grafiku pro spící panny z Lorealu. Zároveň bylo evidentní, kolik toho umí. A jak moc nadanej je.
Když jsme se pak potkali po ukončení našeho angažmá, bylo čim dál jasnější, že společně něco zkusíme vytvořit. A Petr přišel s nápadem na 360 video k písničceš Satelity. Sesbíral jsem co nejvíc podkladů, napsal mu, co všechno by se ve snímku mohlo odehrávat….
a za necelý tři měsíce bylo hotovo a vymalováno, vyrenderováno. A naše roztodivná kapela má unikátní videoklip, kterejch je na světě zatí jen pár. A v kterým se můžete ztratit, když bhudete chtít.
Však si to vyzkoušejte sami.