Na rozdíl od Máši, nejsem moc typ na nový věci. Jako třeba novej počítač.
To, co je pro to mý děvče, radostnou náplní času, tedy personifikace novýho stroje, dělání si pořádku ve složkách, čištění a přihlašování účtů… to bych nejradši odložil, nebo nechal na někom jiném.
asi už to holt bude tak, že jsem se s fetišem na techniku nenarodil.
nevadí, mám dostatek jiných, lepších…
…
včera jsem tedy ráno vyzvedl nový MacBook, můj první osobní vlastní počítač, kterej jsem si kdy pořídil, jak mi teď dochází. pak jsem jel do práce, kde toho pořád mnohem víc nemůžu, než můžu… udělal jsem, co jsem mohl… a pak jel domů a zbytek dne instaloval a kreslil.
kresbu jste mohli vidět v minulým postu.
na počítačí píšu teď…
a musim říct, že mám takovou první malou opatrnou radost. jak je rychlej, jak všechno funguje, všechno se propojuje, programy se instalujou, baterka drží, dropbox dropboxí… spousta věcí a operací, který jsem dřív tak automaticky dělal přes koleno, protože je můj stařičkej booček zkrátka jinak neuměl, je najednou jednoduše, klik, klik, hotová.
a já teda musim říct, že mám rád takovýhle malý, rodící se radosti…
a doufám, že s tímhle novým, báječným strojem, budeme kamarádi
a uděláme spolu spoustu krásy…
and by the way
včera jsem udělal dobře, když jsem se postavil za naši věc. Nebylo to pro mne místama jednoduchý a skoro jsem se smířil s faktem, že to vystoupení možná nedopadne… a vida.
včerejší karta
princ mečů
Komentáře nejsou povoleny.