Večer jsem padl do postele a i když jsem myslel na to, že si musím dát nabít iWatch, ráno jsem je našel na ruce. Stejně jako nedobitej telefon vedle postele. A keramickej podtácek s Uherčickou modrou v posteli.
Vypravit mi se zabralo taky nějakou chvilku. Ještě jsem do toho nahrával na Malej Měsíc hudbu do audioknihy, kterou jsem si slíbil během dne rozpracovat.
Ale nakonec jsem se do práce do kodrcal. Abych zjistil, že tu nikdo není.
A tak jsem udělal, co jsem měl. Rozpracoval hudbu do audioknihy. Koupil si velikánskou kávu. A za chvilku pofrčím k Aid Kidovi na zkoušku.
Všechny věci se pořád dějou zároveň, vždycky mě překvapí, kolik toho stihnu zařídit… a přitom se pocit, že bych měl hotovo, nějak ne a ne dostavit.
Však taky nemám. Je toho spousta. Díky za to.
Dneska se mi vrací děvčata z Moravy, tak jim přeju dobrou cestu.
