takový výjimečný rána

tak Akropole včera navečer hlásila 550
to jsem teda opravdu nečekal
taková velikánská kopa lidí

večer jsme jeli s malou Maruškou a Tomášem Šťastným do Kutné Hory na promítání a krátkou besedu s filmem Až budu proměněný. Maru to měla s předfilmem a pofilmem Krtečka, celé to bylo rychlé a nadupané. A moc hezké.
Je to dobrý film. A pro mne důležitý. Místama je těžký vidět, čím jsem v tý době procházel, vzpomínat, co jsem si o tom myslel a jakou jsem měl perspektivu.



ráno mě vzbudil plnej močovej měchýř a než jsem se vrátil zpátky do postele, došlo mi, že je potřeba vstát. přeparkovat auto, se kterým jsem v noci objížděl Letnou tam a zpátky, slétnout Stromovkou na Výstaviště, tramvají na Holešovice… teď sedím na Roztylech a za půl hodiny bych potřeboval startovat do Akropole na zkoušku.

Tolik věcí vůbec nevim, jak dopadnou, že to pouštim, nech to bejt, nestresuj se, krok za krokem dělej, co je potřeba, včas se přesunuj tam, kde máš bejt. když si vzpomeneš na nějakej úkol, zvaž, jestli jde udělat hned, nebo jestli ne a tedy to musíš taky pustit… nebo napsat…

to je ten rock and roll, co sis tak přál zažívat