Koláče

Bez práce nejsou

O práci ovšem nouzi nemám. Dostal jsem nabídku a tak skládám hudbu pro webový vtipný seriál, aktualizuju si životopis a maluju na plátna. Pár použitých i prázdných mi poslala Jindřiška, pár běloskvoucích dneska přišlo jako dárek od kamaráda Honzy. Dostávám spoustu různých tipů a odkazů, stejně jako hned několik nabídek bezúročný půjčky v případě potřeby.

jsem dojatej. Děkuju vám moc. To je fakt hezký a trochu nečekaný. A hodně nadějný.
i tak jsem se včera i dnes vzbudil se solidním splínem z vlastní neschopnosti a budižkničemovitosti… což je naštěstí věc, se kterou už docela umím pracovat. A tak se to většinou během dne hezky zvedne.

učíme se v novejch rytmech. Odpočívat, pracovat, bejt. Jsem velmi šťastnej za ty dvě Marušky, se kterýma se všechny tyhle věci učim moc ràd.

taky jsem byl v televizi. V internetový televizi, ale zase tam byl živej Pavel Anděl, se kterym jsem se viděl naposled (a poprvý) tadyhlenc v roce 2007, což je dobrých 13 let.

tentokrát jsem do studia na Výstavišti dorazil pěšky s pedalboardem v ruce a rouškou přes pusu a nos. Bylo to celý vzrušující, trochu improvizovaný a pod tlakem a bylo moc hezký, bejt toho součástí. I když nebylo snadný v takovým šrumci najít potřebnej klid… a v druhým slotu jsem potřeboval kašlat a pak mi začala padat rouška… nebylo to zadarmo. Ale jsem moc rád, že jsem tam byl.