od pondělí byly holky v Lubnici a když se ve čtvrtek vracely, my jsme zrovna s Aid Kidem a Lindou odjížděli do Kutné Hory. Měli jsme se vrátit a ž v neděli, těsně před dopolední schůzkou ohledně nového Kittchena. Ale nakonec to bylo jinak.
Ondrovi nebylo už po cestě do Hory moc dobře a tak po koncertě zmizel na hotel. Já si hraní moc užil a pak ještě zůstal povídat si s lidmi v klubu. A bylo to moc milý a podnětný povídání. A krátce po půlnoci jsem se rozloučil a vyrazil do blízkýho Hotelu Mědínek, což byl vždycky takovej kutnohorskej kult. A spalo se v něm hezky.
Ráno to vypadlo, že vyrazíme do Prahy. Ale nakonec se Aid Kid rozhodl, že si odpočine ve Veselí nad Moravou a večer uvidí, jak mu bude. Cesta byla z těch delších, ale ubíhala docela rychle. Až na samotnej závěr, kdy se začala táhnout… ale tak akorát jsme dorazili do penzionu Hermína.
Ondra si šel rovnou lehnout, my vyrazili vyložit vůz do parku a nakoupit nějaké dietní potraviny. A pak jsem se prošel s dlouhým brkem přes Veselí, docoural se do parku a tam si četl na ostrůvku pod krásným bílým stanem. To bylo bezva.
Bohužel pak přišla zpráva od Ondry, že se konceetu nezúčastní. Vyrazil místo toho s festivalovým řidičem do nemocnice do Hradiště. A tak jsem hrál Malé zvíře jen sám s projekcí od Lindy. A bylo to moc pěkné, i když se zase ukázala stará známá věc. A tedy, že stačí, aby se jen pár lidí bavilo… jak jedu v kuse a nikdo v průběhu netleská, snadno propadnu dojmu, že to nikoho nezajímá a nebaví. Stejně tak v pátek ve Veselí. Naštěstí už o tomhle nebezpečí a nepohodlí vím a tak se mi dařilo s tím dobře pracovat. A nakonec i zpracovat. A bylo to taky moc hezké.
Pa kjsme si ještě chvíli povídali s tetičkou a strýčkem z Lulče a nechali se i s nástrojema odvízt do Hermíny, kde jsme se krátce po půlnoci uložili do lože. Abychom před sedmou vstali a vyrazili odvézt Ondru do Prahy, kde ho maminka přepravila do Motola, kde teď leží na pozorování. Vypadá to, že je v pořádku, pro jistotu si ho tam ale pár dní nechají.
Jelikož nějak nastydla i Linda, zrušili jsme naši nedělní schůzku a já tak oba dny mohl vyrazit s Maruškou na procházku Stromovkou. A dneska ráno do školky.
Do Soukenické dorazily akrylový inkousty, pár mi jich přišlo už minulej tejden poštou, pořídil jsem si i pár menších pláten. A píšu a maluju a maluju.
Hezkej den