„tatínku, ty vypadáš takovej okousanej“
povídá mi v neděli Maruška. A musim říct, že jsem se tak docela cejtil. sobota byla solidní. dopoledne jsem dcerku odvezl k dědovi, odpoledne jsem vyrazil do Plzně, kde jsme hráli s Malým zvířetem. nakonec to bylo moc hezký. a opět jsem si uvědomil, jak mám pořád tendenci tomu formátu nevěřit, obávat se, že lidi by chtěli radši normální písničky, že se to nikomu nebude líbit. a jiné. a na konci se většinou ukáže, že se spousta lidí ponořila a užila si to a občas to má někdo mnohem radši, než velkou kapelu. I v Plzni to nakonec dopadlo moc hezky. Stejně, jako na tajném festivalu, kam jsem přijel čtvrt hodiny po půlnoci. Na místě už na mě čekal Aid Kid s Anežkou a Líbou, poposedávali jsme a povídali si. A někdy po druhý hodině šli hrát.
Při četbě Vřetena to ve větším počtu bylo podstatně náročnější, než solo. Místama jsem se docela zapotil. Ale celkově to bylo parádní. Spát jsem šel o půl páté. A na devátou jel s Anatolem Svahilcem a s (jeho) slečnou do Prahy. Když se kolem čtvrté vrátila Mářa od dědy, byl jsem, jó, byl jsem takovej tak akorát pěkně okousanej.