filozofka a spisovatelka Anna Hogenová, i Petr Vizina, kteří spolu pro Meltingpot vedou předvánoční rozhovor, nakládají výborně. Moc doporučuju si to pustit, já nevim, třeba k žehlení, k malování, nebo k čemukoli, co vám umožní, si vyslechnout, jak si tihle dva povídají o důležitých věcech. Na začátku jsem se trochu ztrácel v počátcích, ale pak je to mnohem jednodušší. Oba mluví velmi otevřeně a moc se mi líbí, jak plynule přecházejí mezi věci naprosto světskými i těmi posvátnými. A jak se postupně ukazuje, že oboje je na dotek blízko, oboje vlastně současně. Neustále. Pro nás pro všechny.
a paní Anna to všechno moc hezky, a přitom většinou srozumitelně a laskavě, vysvětluje.
krásný setkání s někým, o jehož existenci jsem do dneška neměl ani tušení. A bylo bezva po dlouhý době vidět zase Petra Vizinu, se kterým si už dlouho domlouváme sraz.
hehe. S kym já si už dlouho nedomlouvám sraz. Aktuálně se navíc ještě nějakej čas v rámci rekonvalescence budu snažit vyhejbat možnosti nakažení. což při dnešních číslech znamená, držet se doma nebo na procházkách venku. Jít si zaběhat s Fiksounem. Z toho důvodu se nechystám ani na Efterklang, který vydali parádní novou desku Windflowers a který hrajou v Meetfactory pozejtří myslim. A dokonce ani na premiéru Aloise Nebela do Liberce, která je čtvrtýho února. Tedy popopozejtří.
Tam mě ale dost saturuje zpráva od Adama Skaly, že hudba sedí v představení parádně a má ode mě tudíž všechno, co potřebuje. A že to bude super. To mám fakt radost.
A další představení budou víc v klidu. Takže až se na Nebela vydám, třeba někdy v březnu, bude to už pěkně usazený, ale pořád čerstvý. Jako něco, co je právě takové.
dneska jsem naznal, že hledat na situacích to dobrý, patří k mýmu základnímu nastavení.
já bych řek, že to je dobrý, ne?
ha
ha
Komentáře nejsou povoleny.