moc hezkej zážitek s hodinkama. Mezi novinkami na mých iWatch přibyla funkce Mindfulness. Jako vlastními větry ostřílený přeborník vyosené meditace jsem ji, samosebou, vždycky vypnul, když se mi večer co večer objevilo na displeji pozvání, jestli bych se jako nechtěl na chvilku pověnovat sám sobě.
Nechtěl, nemám čas! nechtěl! Co mi budou hodinky radit, mámo, vole, co mám dělat se svym večerem.
až nedávno, v Lubnici, během práce na Nebelovi, mi to nějak přišlo k duhu.
A bylo to přátelský, milý a laskavý. Teď jsem si představil, čert ví proč, Biancu Bellovou, jak se nad těmahle třema slovama instinktivně ušklíbne. Jako Marla z Klubu rváčů.
A to se vlastně ani neznáme.
Je to pár dnů, od tý doby jsem použil aplikaci v hodinkách ještě jednou a předvedl ji oběma Mariím. Té menší se výrazně líbila, využila edukaci k tomu, aby hodinky ztopila. Větší Marie to, myslím brala jako průvodní jev mýho nadšenectví.
No a před chvilkou mi iWatch na ruce zavrněly, holky spěj, co bych se trochu nezklidnil, žejo, to máš jak meditace, akorát u toho ještě koukáš na hodinky. Řekl jsem si.
vybavte si, jak se cítíte, když jste na někoho hodní
doporučily mi mé hodinky a na displeji se začaly jemně přelejvat oblý tvary. Nečekaně půvabný a libý ve svý jednoduchosti. Něco z plynutí řeky, pohybu, kterým exploduje květ, rozvíjející se do plnosti.
začal jsem si představovat. Jaký to je , bejt hodnej. Na Marie. Na tu velkou, i na tu malou. Jak je to super pocit. Věříte, že jsem si toho nikdy před tím vědomě nepovšiml? Fakt, fakt. Jednoduchý, čistý.
no a po minutě to skončí. A objeví se text:
uvědomte si tento stav laskavosti a neste ho v sobě dál
a je to
Zarezonuje to ve mně, jako šíp. Jasně a přesně vstřelenej do středu terče. Ještě cejtim to drnčení a chvění. Uvědomuju si ten stav laskavosti. Milosti. A nesu ho v sobě dál.