poslední tejden mě hodně provází vděk
za to, kde a s kým jsem v životě
za to, co dělám, čemu věnuju svůj čas
za to, že jsme všichni zdraví a v pořádku
za to, že se můžu dlouze loudat Stromovkou za ruku s naší Maruškou
za to, že jsem našel štěstí i v těchhle často skoro neviditelnejch, efemérních věcech, který jsme zvyklý vnímat jako „obyčejnej“ život
za to, že jsem
díky