Maruška je, chuděra, zase nemocná. Vrátila se jí rýma a když jsem se včera večer vrátil z parádní vernisáže, začalo ji bolet ouško.
když mne probudil její pláč a Mášino konejšení, měl jsem pocit, že je někdy k ránu, vzbudil jsem se z nějaký pořádně hluboký fáze spánku… ale bylo teprve půl dvanáctý.
“Maruška má asi zánět středního ucha, nejspíš budete muset jen na ORL ambulanci na Bulovce,” řekla mi do toho zmatení Máša, ale byl jsem tak mimo, že mne poslala radši spát, než vyřeší, jestli nás tam vůbec vezmou.
Maruška od vedle ale vytrvale kvílela a já nemoh usnout a byl zoufalej, jak jsem unavenej a nevyspalej a jak je to ale úplně jedno, protože jestli bude potřeba jet na Bulovku, kde Marušce propíchnou uprostřed noci ušní bubínek, tak tam s ní samosebou pojedu a budu… ale v tu chvíli jsem si to zároveň nedokázal ve svým rozkladu představit ani trochu. Nakonec to naštěstí nebylo třeba. Marušce zabral prášek, ustlali jsme si v obývákojídelně, kde ležíme i teď. Tenhle rok už tak potřetí, počtvrtý. Ta naše nemocná holčička tu teď bublá, jak dejchá přes poloucpanej nos.
ráno Máša koupila kapičky do nosu a uší, recept jí na dálku poslala paní doktorka. Moderní doba má fascinující aspekty.
přeorganizovali jsme víkend, Maru za babičkou do Lípy nepojede, stejně jako my do lesů na sraz lesních dejchačů…
a protože ani Máše pořád není moc dobře a Julinka měla včera teplotu díky předvčerejší u očkování, měli jsme dneska klidnej den doma. Maruška koukala na pohádky a my se s Mášou střídali nad Julou a pracemi. Dokonce jsme stihli kus dalšího dílu třetí serie Babylon Berlin. Je to zase moc dobrý, krásně natočený, zahraný.
a teď už holky zase spěj. Doufám, že se všechny vyspěj dobře, že Marušce zabraly lèky a kapičky, jak to zatím vypadá. Že si odpočineme.
Dejchal bych za ně.
A zároveň jsem v noci málem nedokázal vstát. A teď jsem utahanej jak pes, nosem šmrdlám po telefonu, vedle rychle oddychuje naše úžasná starší dcera, zrovna se jí povedlo otočit tak, že ani nebublá.
za oknama je půl desátý večer ve čtvrtek v Praze. A v mý hlavě zase obchází ta kosmonautka, vypínající nepotřebný systémy. Bodejť.
dobro