nu. jak to bývá obvyklé, nepíšu, tudíž žiju dobrodružným životem ozlomkrk.
– vernisáž v Cafe Prostoru byla bezvadná, šílená, ale bezvadná
– byli jsme na víkend v lesní škole, bylo to tam moc hezký, i když jsem byl tentokrát vážně docela ušlý a moc jsem toho nevykoledoval. ale neni každej den koledníček, jak se řiká
– Maruška a Tedík vyhráli hlavní cenu za hlavní roli ve videoklipu Dál na No Stress Music Awards a bylo to slavnostní a velkolepý, jak jsem ani nečekal. Byli jsme z toho pyšní a šťatní. A Mářa taky. hejahou.
– skoro tejden jsme byli na Portáši a bylo to bezvadný. dlouhý dopoledne s dětma na poloprázdnym hřišti, krátký procházky po okolí a večerní decentní bdění s kamarádama, co jsme mezi tím vším kameráděním vyrostli a teď jsme dospělí. mám to tam moc rád.
– Maruška tentokrát hodně malovala na výstavu, kterou bude v sobotu představovat v Brně na Žen Festu Martiny Trchové, a tak jsem se tentokrát věnoval práci jen v těch nejnezbytnějších případech. udělali jsme velkej kus na hudbě k filmu, začíná se nám pomalu blížit ke konci nahazovací fáze. Režisérovi se navíc ten velkej kus líbí, tak mám radost. jsem zvědavej a držim nám palce.
– v sobotu jsem hrál v Krasetíně s Maruškou Puttnerovic a Martinem Novákem a bylo to moc hezké. Takový osamělý vejlety maj v sobě i lehkost toho osamělýho jezdce i tu jeho tíhu. Haha. No. Krásný hraní, krásný místo. Možná se líhne nová písnička.
V neděli jsem se vrátil do bytu připravovanýho na Mášinu rodinnou oslavu narozenin. A to bylo včera.
Všechno nejlepší, moje milá.
Z 15 procent baterky zbejvá 12. Cejtim se taky tak nějak. Za tři minuty půlnoc.
Jdu spát.