Minulej víkend přijela do Prahy moje máma a zajeli jsme spolu do IKEA.
Několikrát se mě ptala, co by nám mohla pořídit, když teď máme to miminko … myslím, že si roli dvojitý babičky užívá a všemožně nás podporuje. A taky nám chtěla koupit nějakou hezkou a užitečnou věc. Mixér se jí zdál moc přízemní a kontaktní gril jako moc blbost.
Žlutý křeslo s podnožkou bylo tak akorát. Nakonec jsme toho přivezli plný auto, málem jsme se nevešli a pro další skříně jsem jel až v sobotu do externího skladu.
Včera jsme dokoukali báječný nový díly seriálu Twin Peaks. Na poslední dvě minuty mi Máša usnula na klíně, takže neví, jak to dopadlo. Maruška spala v košíku vedle gauče, mezi ní a mnou rozvalený Foum. Asi hodinu jsem seděl a koukal do tmy, hladil tu spící unavenou hlavu. Pak jsem v telefonu projížděl korektury knížky Zvíře jménem Podzim, kterou vysázel Bonus… vypadá překrásně. Připravil jsem post na dnešek a opatrně se zvednul.
A pak jsem seděl v tom žlutým křesle, na stole hořela svíčka, jinak byl všude klid, ticho a tma. Máša spala, za její hlavou Foum, Mařenka v košíku občas zabrumlala ze spaní, Placka mi ležela na klíně. Na pár mikrochvil se mi zdálo, že se snažím přehodit nějaký balíček přes zeď a vzbudil jsem se tím, jak jsem sebou trhnul. Balíček, bílá bezocasá kočka na mě koukala probuzeně a s lehkým despektem. Pak se zavrtěla a spala dál.
A my tam dál jako rodina snili svý společný klidný domácí sny.