Moji milí

děkuju

je mi čerstvě 41 let.
a mám se moc hezky.


Od Máši jsem dostal dárkem Berlín. Marušku jsme ve čtvrtek pozdě večer přivezli do České Lípy, přenocovali jsme a ráno vyjeli napřed do Děčína a pak nach Berlin.

I Berlín, je, stejně jako já, v něčem stejnej a v něčem úplně jinej, než před šesti lety, kdy jsem ho pořádně navštívil poprvý.


Tentokrát jsme jeli na kole na letiště Tempelhof, úžasný místo, o kterým jsem slyšel vyprávět… a teď se po něm konečně projel. Kolo se na tuhle obrovskou plochu hodí parádně, i když, přiznám se, jinak jsem z pohybu v městský dopravě pořád hodně nervózní.
Tempelhof si mne ale získal.


Víc jsem se taky tentokrát seznámil s Christine, přítelkyní naší hostitelky Lízy. Společně jsme nočním Berlínem fičely na kolech, protože bylo 8. března, mezinárodní den žen, nemůžu tam napsat to měkký i, protože by to bylo proti přírodě zkrátka. Na spoustu míst muže vůbec nepouštěly, ale i tam, kam byl vstup otevřený oběma pohlavím, bylo natřískáno holkama. Seděli jsme chviličku na bidýlku v okouzlujícím a strašným podniku na Kotbuser Dam a pak jsme sedli na kola a jeli, tentokrát už jen ve dvou, s Mášou, mojí milou ženou, do půjčeného domů.
Přiznám se, že i když jsem byl z jízdy na kole pořád trochu nervozní, dost se mi to líbilo.



Pak jsme chodili a zažili spoustu úžasných věcí.
A pak jsme si dlouze povídali.
A pak jsme spali a vstali a vydali se deštivým dnem na nádraží.
Dojeli do Děčína a pak do Lípy, k té naší maličké Marii, kterou jsem tak rozrušili, že jsme ji pak málem neuložili. A za tím mým báječným bratrem Technařem, kterýmu to slušelo a kterej prej dal v sobotu krásnej lotos se šesti.
A kterej nám přivezl Colu a nealko pivo z nákupu.
A za tou naší maminkou, co by si pořádně potřebovala odpočinout, dopřát něco zábavnýho, uvolňujícího, ale nějak se jí do toho vlastně nechce a zdá se, že neví kudy. A přitom je taková skvělá a mohla by si říct, že po všech těch chlapech, který obskakovala celej život, o který se starala, po nás, by si taky mohla dát trochu voraz. Třeba to vyjde, třeba to vyjde, myslívám na ni pravidelně v druhým a třetím kole potní chýše.

Ráno jsme to vzali přes Ostré.
A bylo to taky moc dobrý. Vypadá to na fakt hezký věci.
Hotovej muzikál.


Mám za sebou moc hezkej víkend. A nejen víkend.
Žiju, i díky tobě, opravdu plnej a výjimečnej život.
Děkuju
Hezký dny