potichoučku
venku skučí vítr a kapky ostře cvakají o parapet jako malí psi drápkama o dřevěnou podlahu. Přichází vichřice, divoký povětří, zejtra má foukat pořádně, berlínská ZOO bude zavřená.
ten nahatej chasník, co se krčí v jeskyni u blikajícího plamene ve strachu z divokýho světa venku, nakynul. Jako by mě o takový noci vyplňoval větší kousek. I když sedím v prohřátým doma uprostřed metropole, záda mi škrábe ten pravěkej neklid.
a to mám velký štěstí, že mám takový prohřátý doma
s modlitbou vzpomenout na ty, co nemaj
dneska jsem celej den odpočíval. jen jsem na střídačku choval a uspával a přebaloval Mařenku, tancoval s ní v obýváku, díl po díle se na HBO prokousáváme seriálem Vinyl.
A byl to požehnanej, nebo parádní a klidnej, den, jak je libo. Trošku se mi klížej oči a zároveň si teď užívám klid, pokoj ve tmě, venku skučí vítr, z ložnice občas zabroukne naše dcera a kočky se chrujou v žlutým křesle, o kterým občas přemýšlím, jako o Mardošovi.
I když podle písničky od tatáčů by to měl být spíš Milan Cais.
Stejnak.
Nic proti, Milane, ale v obýváku bych měl prostě radši Mardošu.
První den dovolený je super. I když je sobota.
A svátek.
seriál Vinyl je dobrej
seriál Mindhunters mi přijde ještě mnohem lepší, i když je to místama ten moderní brutál… jdu si dát před usnutím ještě jeden díl, i když nejsou titulky a jak to mám puštěný potichoučku, budu zas rozumět houbeles