V sobotu přiletěl brácha Technař z Aljašky. Je hubenej a má fousy a vypadá, že si zase užil světa. Dovezl jsem ho na autobus, českolipští kamarádi už čtrnáct dní zdraví maminku, že se těší v sobotu do Sršně, přijel prý dokonce i bratr pankáč.
my vynechali jednu dospěláckou party a zůstali doma. Maloval jsem, pracovali jsme a zkoušeli odpočívat. V neděli dlouhatánská procházka a pak dlouhatánský uspávání a k práci jsem se dostal až večer. Dneska je toho tedy o trochu víc, čeká mne jeden z těch dnů, které z odstupu vypadají, že se nedají stihnout. Je možný, že večer budu hrát jako slow dj v baru Warsava na Vinohradech, jak to v takové dny bývá, není to jisté a nejsem na to bůhvíjak připravený. Už se mi tam ale kumulují schůzky.
Vedeme skutečně plné a barevné životy.
venku sedla podzimní mlha. Ráno jsme měli hodinku s Maruškou, která už odmítala spat a důmyslně do mne šťouchala a tulila se a zase tahala za vlasy… když začala nahlas vykřikovat, vyrazili jsme vedle
a jdeme na to
a jdeme a to
opakovala si ta naše malá prdelka, ve dveřích pozdravila a řádně podrbala lehce zaskočeného Fouma a pak už nočník, mlíko a tě, tě, tě, tedy krteček, svatá trojice dobrého rána. A je tu celý nový den, týden. Celý nový svět.
Tak jdeme na to
dobré ráno