včera jsme byli celá rodina na svatbě Ondry Zátky s Andrejkou Jarolímkovou. Dost se mi hodí, že se teď bude jmenovat Zátková, protože zrovna na její příjmení mám slepou skvrnu, když na koncertě představuju kapelu.
Byla to moc hezká svatba.
Četl jsem během obřadu pár slov, který jsem čudlal do telefonu večer předem ve Stromovce, zatímco z LMB Open Air duněli PSH. Samotného jsem se tím dojal a rozplakal. Naštěstí se přidali i sami manželé a tak se to tak jako zakamuflovalo.
Obřad byl ve Vile Pelé, oslava Na Sklamníku. Což bylo nečekaně pěkné, i když se zpočátku zdálo, že na místech venku bude málo místa. I uvnitř bylo ale dostatek prostoru, takže se nakonec vsichni vešli. A jídla, takže se všichni přejedli, jako třeba já, hned na začátku.
Odbjížděl jsem s Maruškou Stromovku, když to na ni začalo být dlouhé. A vypil asi tak dvanáct, nebo třináct velkých Kofol. Potkal jsem mnoho blízkých a dlouho neviděných přátel, už je mi žinantní tohle slovní spojení používat, protože většinu přátel vídáme fakt vlastně docela málo, takže jsou dlouho nevidění skoro všichni, včetně těch, se kterými se vídáme „hodně“, jako je třeba Aid Kid.
Je ale vidět, že jak je Maruška větší a společenštější, stáváme se i lákavějšími a platnějšími spoluúčastníky společných veselic.
Byla to krásná svatba.
Daal jsem Andrejce s Ondrou obraz, který si přáli. A měli z toho fakt velkou radost. Takovou, až jsem v rozpacích šoupal nožkou a rozhlížel se kolem.
Dneska jsme měli jet za Simonou Babčákovou do Valdštejsnké lodžie, ale nějak se nám oběma nahrnuly další práce. A únava ze svatebního veselení… že tam pojedem až zítra ráno.
Dobrou dobrou