dneska je Maruška poprvý po půl roce ve školce.
sumíruju si daně, který mi včera připravil, jako už po léta, Marek Lakomý. mám na dnešek neobvykle dlouhej seznam úkolů a jak se tím pomalu prokousávám, zlehka přibejvaj další…
1. května nám vyšla s KITTCHEN čtvrtá řadová deska PULS. Je to jako malej zázrak a přitom v tu chvíli maličkatej rozdíl pro nás, co ji už důvěrně známe. Shodou okolností jsme ji poslouchali v kuchyni u Aid Kidovy maminky, Ondru pustili z nemocnice dřív, ale zrovna během Valpuržiny noci vůbec nevypadal, že by mu bylo bůhvíjak. I tak to byl ale moc hezkej a intimní večer, možná o to víc, že neplánovanej. A deska vylétla do světa.
Jen si tak představuju, jak se dostává k dalším lidem. Zatím jakoby ticho po pěšině, krátký bezčasí, včera nám ale psal Michal Pařízek, že PULS vstoupil do žebříčku 200 nejhranějších tuzemských alb na iTunes na pozici 3#. Jestli tomu správně rozumím, je to skvělá zpráva.
Hrál jsem maličkej koncert na oslavě ve Slábcích na Rakovnicku. A bylo to parádní. Vzhledem k situaci to bylo velmi komorní, ale ten rozdíl, mezi online hraním a vystoupením pro živý a spokojený lidi, je velikánskej. Bylo to radostný a intenznivní. Dneska cejtím, jak mi to chybí. Postkoncertní afterglow.
Během minulýho měsíce jsem prodal zatím asi nejmíň obrazů za cvelou svou roční kariéru. Mám dojem, že to trochu souvisí se zrušenou výstavou v Kaštanu i s tím, jak nejistota, ohledně Covidu, pořád trvá. Taky se už do určitý míry vyčerpal trh, na kterej dokážu dosavadníma prostředkama dosáhnout.
Nakonec to ale dopadlo dobře a na poslední chvíli se jednak prodaly další obrazy, jednak dorazily peníze za ty už prodaný. A výstavu budu mít podle všeho v červnu v Nostalgický myši v Šemanovicích. Což by, v tuhle dobu, mohlo bejt vlastně super místo. Tak dobrý.
Chtěl jsem jeden z menších obrazů vzít do Stromovky a někam ho tam pověsit. Možná dva, tři, udělat takovou maličkou výstavu, schválně, jestli by to lidem spíš dělalo radost, nebo to někdo hned vzal. Ale když jsem to na procházce minulej tejden zkoušel, Maruška mě nenechala a vždycky rozjela strašnej mayhem, takže jsem musel obraz sundat a vzít ho zase domu. Dvakrát. Kámo.
A teď zpátky k těm daním. A seznamu.