Včera brzy ráno zemřela Mášina babička Marie Rivolová. Máša, její maminka a sestra tam byly s ní. Velkou část posledních několika dní i v ten moment, kdy babička odešla do „jiného světa“ jak říká a zkoumá Maruška.
Vše bylo klidné a tiché. I děvčata, když se k nám pak vrátila, byla klidná a tichá. A takové předvánocně slunovratové dny máme. Klidné a tiché.
Celý předchozí víkend jsme byli s Mášou doma sami a odpočívali jsme. Maruška byla u babičky v České Lípě a vrátila se zase rozzářená a spokojená a šťastná. A my se stihli trošku dospat a zkouknout celou novou sérii Witchera.
V pondělí jsem Mářu přivezl slunečným dnem. A večer se, naprosto v protikladu k posledním týdnům, jsem vyrazil na koncert Lenky Dusilové na Nové Scéně Národního Divadla.
Bylo to čarokrásné. Lenka a její kapela hrála primárně skladby z alba Řeka a my seděli na sedačkách a poslouchali a koukali na projekce VJ Aeldryna. Bylo zvláštní vidět najednou všechny ty dlouho neviděný kamarády. Zviřátka. A pak zase šupky dupky (hehe) domů. Do pelechu za děvčaty.
Kdybych prodával obrazy tak, jako za posledních čtrnáct dní, nemusel bych mít o živobytí strach. Je to posilující, trochu nečekané a zároveň přirozené. Snažím se sedět, stát a myslet rovně, abych se příliš nebál a na druhou stranu, abych zase si neujel, jak se říká, přímo do prdele.
Dneska jsem byl rozvážet dva obrazy, každej na opačnej konec města. Máša jela s Maruškou k Pražskému jezulátku. Je prej nahatý. Jindřiška a maminka Marie vyklízeli místnost po babičce a chystaly věci na odnos.
Nečekaně jsem se nechal oočkovat třetí, posilující dávkou. Prostě jsem napsal panu doktorovi, sestřička odepsala, ať přijdu, přišel jsem a je to.
28. 12. mi začíná léčba radiojodem a tak bych chtěl být už co nejvíc pošetřený. A pak budu do 14. nebo 15. v izolaci. Je to zajímavej konec roku, to vám tedy povídám.
Jirka Vaněk vydal moc hezkou desku Radiopop se svojá kapelou Sebedrás. Ještě jsem si ji nestih krz aktuální atmosféru a Mařenčiny protesty, že chce „neštěkne po mně ani pes“, nestih naposlouchat pořádně. Ale z toho, co jsem slyšel, je slyšet, že se Jirkovi povedlo, přenýst do digitálních drážek obsah svý hlavy. A že mu to moc pěkně funguje. A zní.
a to je pro dnešek všechno, moji milí…