po proježděným víkendu útlum
Máša s MAruškou nakonec do Mariánskejch Lázní nevyrazily, jel jsem sám. Taková americká nebo kanadská návštěva, jak by řekl Mášin táta. jedeš stopadesát kolometrů ka kamarádovi na kafe.
My si opekli buřty a jedli grilovanej chřest a já pil nealko a ostatní alko, Tomáš s Kamkou vypadali spokojeně, Anička se za chvilku ztratila a Markétiny kamarádky Martina a Ivana povídaly, hezkej večer to byl.
Pochopitelně se mi stejskalo po holkách a tak jsem dopoledne a kolem jedné už zase parkoval před barákem.
JSem unavený a trochu bez energie. Potřeboval bych se víc věnovat skutečný práci. Což mi připomíná, že mám v telefonu rozdělanej takovej zvláštní track z českolipskýho klavíru, že si ho pustim a sjedu si pro kafe…
Mentálně už mám tak jednu odpoledne… dneska ten časy teče pomalu