Den dejme tomu první.
Možná spíš nultej, jelikož jsem si na dnešek vzal dovolenou, s tim, že se prospim, budu celej den cvičit, dám si pár osobních vodnických dýmek a pořádně se do toho položím. Se cvičením jsem začal už včera, jen co jsem vyprovodil zuzu na autobus do Budějek a dorazil dom. Marek lakomý mi kromě tašky efektů a svého komba Mesa Boogie půjčil i černou metalovou kytaru Carvin a s ní jsem se celej večer mazlil. Chvilku před tím, než jsem šel spát mi od ff přišla textovka, která končila:
Mam pocit ze ve vzduchu visej na sracky a mam trochu strach. dobrou f.
Pochopitleně mě to trochu zneklidnilo. Uvšem jen do tý doby, než mi v 6:22 ráno přišla textovka od Obršky:
Prosimte az budes moct, zavolej mi z práce co nejdriv.T.
To už mě fakt viděsilo. Dokonce do tý míry, že jsem se hned oblík a vyběh do trafiky pro kredit, kterej jsem byl rozhodnutej, že si prostě nekoupim, jelikož si ho teď dovolit můžu jen na úkor strun. No… koupil jsem ho. A Wober chtěl jenom vědět, proč jsem mu včera volal, jak mu vypadla ta baterka (vždycky když mu volám dojde mu baterka). Nojo. Uklidnil jsem se trošku.
Kolem desátý mě vyzvedl mhjn a jeli jsme jakoby dát seřídit kytaru, co mám půjčenou od roberta křesťana a na kterou budu nahrávAT, jelikož jsem si na ni strašně zvykl a pořád oddaluji tu chvíli, kdy ji budu muset vrátit. Zabralo nám to vlastně asi pět hodin. Domů jsem se po mnoha peripetiích (a několika katastrofách) dostal až kolem třetí a to už na mě čekala zuza, která je poslední dobou nějak nastydlá. Včera večer na ní začlo zas něco útočit. A tak se vrátila domů.
Tím se samosebou z osamělého hudebníka stává pokud možno svědomitý a pozorný společník… tedy obvykle to tak chodí, ale já jsem začal hned zase cvičit. Teda až potom, co jsem snědl zdravotní česnečku se stříbrným vajíčkem, co si pro sebe zuza připravila. Byla vynikající. Důkladná, s hromadou česneku. Docvičil jsem před chvilkou.
Teď tady smolim zápisek, nijak zvlášť vtipnej, spíš takovej faktickej, aby se vědělo, co jako je. Jestli vám to připadne jako nuda, tak už to stejně za tři věty končí.
Pro dnešek asi všechno. No.
(a to jsem ty minulý dvě moh klidně vynechat)
1.12. 09:24
den dejme tomu čtvrtej jestli tamto byl den dejme tomu první
snídáme kafe, peníze na jídlo už jsme dávno utratili za pití a drogy (to je takovej ten obrat jenom. drogy máme pochopitelně zadarmo a peníze za jídlo jsme utratili za jídlo… a pití).
Za chvilku vyrážíme na sraz s Jirkou Maškem kterej…
no a už jsme ve studiu a posloucháme základ na divoký…zatím to vypadá v pohodě… mhjn nahrál kytaru, mári basu ober bicí… fajn…základ na divoký byl hotovej 29.11. v 17:20… to byla sobota… lala bejby
teď jede základ k Vidění…ten už jsme nahrávali s márim a obrškou a se mnou… taky to probíhalo v sobotu a vidění bylo hotovo v 18:50. Z toho si může kdokoli udělat obrázek o tom jak nám to jde rychle. Krychle. Základ je to jednoduchej… proarpeggiovaný sloky a mírně nanirvánovatělej refrén. Ale jen mírně.
Obrška mi udělal kávu… vida.. základ Nebe… i ten je fajn ale tam bude potřeba dohrát ještě hromada zkreslenejch kytar hlavně do refrénku. kluci tady teď posunujou maškovi repráky. je to očividně docela složitá operace… nebe dohrálo…v sobotu bylo hotový v 19:50. Kluci se tady s tim hmožděj…asi by potřebovali kleště. no…hoši… to máte smůlu.
Právě přijel Jarda Petrásek, což je bubeník…časem zjistim z jaký kapely. Hm a teď mi psal máča, že jede autobusem, což si neumim úplně představit ale budiž.
je 10:38…přesunu se lehce do té soboty tedy
Sobota 29.11.
něco kolem desátý… jedu strašně tramvají strašně našláplou s oběma kejtrama a batohem plným efektů… peklo…vystupuju na klamovce kde už čeká ringo a natáčí mne jak jdu do kopce… chlapci už vyložili bicí… historka s ff.
Ff byl od tý dobroty, že po koncertě bůhví kde, z kterýho se vrátil pozdě v noci, ráno vstával aby nám půjčil svoje bicí. Přijel s nima do studia asi kolem půl dvanáctý a tak jsme složili obrškovy šunty a postavili ffovi hyper super truper. No pak se začaly nastavovat zvuky a postupně jsme tam zas vraceli obrškovi šunty, protože jednak s oberem a jednak s broskví prostě zněj fajn. Ve výsledku jsme použili jeden přechod a na jednu písničku rytmičák… vlastně docela vtipný… ale…
…zpět do současnosti: posloucháme anjela, kterýho jsme nahráli včera s mhjn…taková rozmlžená nálada… téma hraný slajdem na majanovu gibsonku… strašáci vole…bubáčci
kde nám tohle pustěj
na rádiu karolína…
aaano a v této písni hraje martin ledvina, který získal třikrát za sebou prestižní cenu bluegrassový kytarista roku… právě tímto o tu cenu přichází a mi mu posíláme do schránky černý tulipán(bluegrassová obdoba pirátské černé známky, kdo neví o co jde ať si přečte knihu ostrov pokladů nebo se podívá na film… nemusí celý, je to hned na začátku)
anjela jsme včera natočili v 13:00
teď jede v co věříš… to už nevim v kolik jsme udělali ale bylo to před obědem ještě s mhjn. Pak odjel a už se k nám nepřipojil….obrška tam strašně mastí bicí ale strašně to tam drtí. fajn. Marek lakomý by tu písničku radši viděl o něco delší, ale my máme dojem, že ne
Než se probudím… máme tam takovou věc na začátku… a s tou jsem teda docela hodně spokojenej… nadablovaný tvrdý akustický kytary…to už jsme hráali tři sami a po obědě… nálada byla skvělá, koupili jsme si k tomu slivovici ale upíjeli velice sporadicky, páč nejsme žádný prasata, žejo … no z tý mám radost… ještě bych tam rád viděl nějaký katumby od lanštofa… ale hustý moc hustý bicí.
Mašoun: docela to šlape ty základy
Petrásek: jak docela? normálně ne?
Poslední… píseň… stejně nadvojený akustiky… jiná píseň. stejná nálada ve studiu ve čtyřech…funguje to.
je to cajk all
a tady máme základ na poslouchej. největší experiment…tu jsme dodělávali až pozdě večer… aranž jsme připravili až na zkoušce těsně před nahráváním a teď jsme ji udělali znova ještě jinak… pomalejší, usedlejší než verze z přichází po špičkách…
dneska v noci se mi zdálo, že řešíme, že bychom do tý písničky použili akordeon…a že jsem maškovi říkal o svý kámošce líbě, která by to nahrála… a teď jsem to řekl nahlas a proběhlo to úplně stejně jako v tom snu…no jestli tohle není znamení…
timhle frekvenci, timhle děláš šířku pásma
tadyhle si vybereš frekvenci, že třeba dvě a půl kila
a takle normálně kopeček
tady je nějakej trešhold
šířka pásma
hard me
soft me
12:45
máča je tu, dáváme si malýho panáčka slivovice…jdem natáčet sametový slunce…
metronom je náš kamarád
13:20
máme sametový základ
13:45
máča si připravil banjo do poslouchej a jde na to zvostra
14:00
to je teda hustý mít ve studiu takovou hvězdu jako je máča a stát tady v režii a říkat… dobrý… fajn… nebo … hele tohle bysme mohli ještě sjet jednou…
tak jedem
dáme vod začátku ještě?
tohle je nejlepší si myslim
ještě tam chybí harmonika
kyselka?
tahací.
??????
14:45
máča pořád nahrává a zní to celý jak když se dva milujou na stráni a v dálce po hřebenu tý hory táhne vojsko
ještě bych tam vystřihnul jeden kixík
já vim co myslíš
samozřejmě že víš co myslim
14:50
gatova
15:00
Jdem na oběd