Ve středu jsme hráli v Brně.
dost jsem se stresoval kolem dopolední práce, že musim odjet dřív… až jsem se nakonec domluvil, že budu pracovat z domova a přijdu na chvíli ve čtvrtek a v pátek…
Cesta v nacpaným autě po D1 s Aid Kidem a Lindou byla přesně taková, jak zní… jen jsme u toho ještě jeli přes Jihlavu. pěkná cesta. dlouhá.
Tomáš už v Kabinetu byl, šel zařídit ubytování, který obstaral a pak jsme začali zvučit a zkoušet… až do chvíle těsně před koncertem
Hraní bylo strhující.
Bylo jasný, že místama nevíme, Tomáš neví, kudy se bude ubírat naše aranž, my nevíme, jak Tom zareaguje a jestli se dokážeme oprostit od starejch verzí…
občas se to teda trochu rozpadlo, nemyslím si ale, že by to někoho trápilo
protože většinou to bylo prostě strhující. Sudety se úplně vznesly a všichni jsme zalapali po dechu, cože se to děje.
Bylo to skvělý.
A může to bejt a bude to ještě mnohem lepší. Na podzim budeme hrát v Praze a už teď nám někdo nabízí nehorázný peníze za koncert u Olomouce.
Ve čtvrtek jsem do práce přijel úplně vyřízenej v půl pátý, před tím jsem vyložil Aid Kida na Kačině (hühühü) a plakáty na Habrovce… of. uf.
Usnuli jsme někdy kolem devátý při ukládání Marušenky, kvítku morušového, vzbudil mě až igelit v očích, jak jsem si nevyndal čočky.
V pátek ráno nosit a pomáhat zapojovat dětskej den. V T-Mobile se obecně práce spíš distribuuje to vypadá. Všichni kolegové mě zrazovali od tahání dlaždic, které sloužily jako závaží ke slunečníkům a čekalo se na nějaké chlapy, kteří přijdou…
když se objevili, už jsem měl dlaždice z většiny odnošený a moh jsem jít dom.
když jsem přijížděl na Letnou, děsivě se rozpršelo, ale kolegům jsem nakonec nepsal, co se se zahradní slavností stalo (a dneska jsme se dozvěděl, že všechno dopadlo dobře…)
Odpoledne se nad Prahou proháněly bouřky, ale pak vysvitlo slunce a my vyrazili na Habrovku, kde jsme od 20:30 hráli se Zvířetem jeho první letošní letní festival.
A to byla další morda.
Takový radosti. Všichni jsme ty písničky, který byly na podzim ještě novoučký, dostali do krve. Naposlouchali si je, chytli jejich rytmus. A tak bylo to hraní uvolněnější a lehčí… a zbejval větší prostor pro tu radost a užívání si… krásně se mi zpívalo a všechna Zvířata skvěle hrála… posluchači a organizátoři vypadli spokojení… a tak jsme se sbalili a s Aid Kidem, jeho maminkou a Lindou vyrazili napřed na LEtnou a pak do Chržína, kde Mášina kamarádka Dita slavila narozeniny festivalem v opuštěný sušárně chmele.
Na začátku jsme byli trochu nesví, venku spousta tmy… ale pak jsme se osmělili a když se nám po pár problémech podařilo všechno zapojit a nazvučit, odehráli jsme s Aid Kidem moc důležitej koncert. Sledovalo nás třeba 15 oslavenců, Linda promítala projekce, z kterých jsem pod stříškou viděl jen střípek…
a my hráli uvolněně, jammovali, rozehraní, bez tlaku na výsledek. a hrálo se nám dobře. a řek bych, že jsme i hráli dobře. a hlavně se nám ten koncert hodil o 20 hodin později.
do postele jsem se dostal ve čtvrt na pět
Mařenka nás ráno vzbudila po somý a tak jsem byl napřed docela vyřízenej. ale víš ty co? vyrazili jsme na farmářský trhy k Liberálu a dvě ledový laté tě spravěj, ani nevíš jak… byla to moc hezká procházka s holkama, pak jsem je uložil…
a vyrazil k Aid Kidovi.
cesta do Vrbna pod Pradědem byla ještě trochu dělší, než zní. fakt hezká, ale fakt šílená*. teda dlouhá.
Fajr Štýl Fest byl ale už od našeho příjezdu naprosto fantastickej. On byl teda asi už předtím, to jsme ale nemohli vědět. Pršelo, ale na valníku před hlavní budovou sbývalých skláren hrála narychlo složená kapela. pod stříškami postávali kuřáci a debatéři. Industriální a městský Pelhřimovy, dalo by se možná říct. Však stojí u základů stejná parta.
Spousta kamarádů z Krnova, skvělí organizátoři, další kapely a kluci, který znám. Některý trochu, některý hodně, některý tak malinko, že mi trvá rok, než si zapamatuju, odkud a jak se jmenujou.
Díky předchozímu hraní jsme byli uvolnění a hrálo se nám moc hezky. Během písničky Sůl jsem zaslechl, jak lidi zpívají. Stejně jako během písničky Sestra. Dlouho jsem nikoho takhle na našem koncertě zpívat neslyšel.
Přidali jsme Bouřku a šli to všechno sklidit…
A pak odpálili brko a užívali si festival až do rána… fantastický koncerty Acute Dose a Ghost Of You, z obou jsem byl úplně u vytržení. Spousta rozhovorů, tanečků na nohách rozbitejch z novejch bot, promoknutí, uschnutí, povedenejch i nepovedenejch brk. Krásnej večer. Když jsme odcházeli, už bylo dočista světlo.
Čekola, čekalo nás pár hodin spánku.
A pak dlouhá cesta domů, která nám utekla.
Takovej byl můj tejden od půlky a víkend. Čtyři koncerty se dvěma kapelama, přes 900 kilometrů, dvě prasklý struny, litry ledový kávy, dvakrát McRoyal se sýrem…
hezkej den
‚
