Autor: Jakub König

Pár dní jsem tu nebyl a zažíval jsem různá podivuhodná dobrodružství.

Tak třeba v sobotu brzo ráno jsme se Z. vyrazili do Litvínova. Autobus byl oproti předpokladům docela prázdný a po dlouhý době se mi úplně bez problémů dařilo prospat většinu cesty. Vždycky jsme vyjeli z nějaký zastávky a najednou koukám, už stojíme na další. Byli jsme nějaký hotový. Pak ještě celej den ospalost jako ta kráva. V Litvínově jsme se nezdrželi dlouho a vyrazili autobusem do Českýho Jiřetína, což je pohraniční obec v krušnejch horách, kde žijou vlkodlaci a zbloudilým poutníkům tam dávají dobrou noc. Z. rodina tam má chatu. A na tý chatě jsme si topili v krbu a občas si dali víno a koukali ven do deště a mlhy až do neděle.
V neděli návrat do Litvínova, v televizi běžela Firma s Tomem Cruisem a Gene Hackmanem, tak proležený večer, spinkat a ráno výraz do Varů.
Zde už nastupují zápisky přepsaný z mýho pohotovostního bloku (skvělé kosti bez bolesti). Takže:

7.7. – Taxme ve varech, viděli jsme AMERICAN SPLENDOR a ČÍNSKOU ODYSSEU a oboje bylo moc pěkný. Teď je chvilku pauza, asi zkusíme Drahomíru (jedno z festivalových kin) a camp……. tak v campu stál EL BRUNO (vyhlášené vozítko Efy z youngprimitive.cz) a Drahomíra byla plná. Večer jsme ale ještě vychytali vynikajícího PRŮSERÁŘE(the cooler).

8.7. – 07:50 – fronta na lístky, potkávám Honzu Dohnala, Z. jde nakupovat – 23:52 – Sedíme v malém sále. Od rána jsme viděli PŘÍLIŠ MLADÍ NA UMÍRÁNÍ, předtím ještě vynikající krátký filmy (BUCHAR, smích v tramvaji, květinový básně, auta, nějaký jídlo a tak), potom docela fajn RÓZSOVY PÍSNĚ, pak ZASE TEN SVĚT a teď čekáme na na OTEVŘENÁ SRDCE. Potkali jsme mimo jiné Perlu, Filipa a Emu B. Jsme unavení

9.7. – Tak. OTEVŘENÁ SRDCE byl zatím vrchol festivalu, fakt vynikající a dneska ráno nás vzbudil déšť. Hned z kraje jsme chytli norský film VĚTŠINA LIDÍ ŽIJE V ČÍNĚ. Fajnovka. Poté ZKOUŠÍM TI ZLOMIT SRDCE o kapele Wilco a to bylo taky prima. Teď opět v malým sále na PÁTRÁNÍ PO NEVIDITELNÉM SVĚTĚ. Mezitím koupačka v bazénu a čína( je tam fakt nejvíc lidí). Přijel taky Sova. Jo. Taxchválně.

Zde zápisy v deníku z neznámého důvodu končí. Je možné, že k tomu přispěl fakt, že dokument PÁTRÁNÍ PO NEVIDITELNÉM SVĚTĚ, na který jsem se celý Vary těšil, byl největším festivalovým zklamáním, bylo to fakt strašný a myslím, že mě to poznamenalo na dlouhou dobu. Možná na celej život. Posledním filmem, který jsme viděli byla NOORA a ta byla docela zajímavá. Hlubokou nocí jsme pak vyrazili ke stanovýmu městečku, zalezli do stanu, ráno pak balení, snídaně, čištění zubů a start na stopa. U dálnice jsme stáli asi hodinu, než nás nějaký domorodec (díky) poslal na jiné místo, kde nás vzali hned. Docela vyčerpávající stop. Trošku jsme si oddechli až na moráni v čajovně kde pracuje naše stará dobrá kámoška Barbora. Pak už jen ¨trambaj domů a odpočinek, skromná večeře v Barettě a pak malý mejdáneček u PiRa a pak ještě u Lenny a pak vyčerpání a spánek. A teď tohle.

Zuza se stará o devět(asi devět) mrňavejch(asi šest(let)) američánků. Jak k tomu přišla je složitá a temná historie, prostě je teď má na krku. Ještě s kanaďanem, amíkem a češkou pro ně každej den vymejšlej nějakej program. Už byli v bazénu a v zoo a včera s nima dokonce trávili noc. Což v praxi znamenalo, že Z. s nima byla včera celý den, pak celou noc a dneska zase celý den, což zase znamená to, že bude úplně hotová, a kromě toho ještě přišla o včerejší podařený filmový večírek.
Filmový večírek… úderem osmé, nebo tak nějak, se dostavil Honza Vořech. PiR s Boguesem si už v kuchyni ohřívali párky a smažili vajíčka, Honza vybalil veky a pomazánky a mohlo se začít. Teda se začlo.
První film – EQUILIBRUM s Christianem Balem a Emily Watsonovou – byl dobrej. Začátek teda úplně skvělej. Prostředek nás (docela jsme se shodli) moc nebavil, Honza dokonce usnul, ale konec dobrý, všechno dobrý. Paxme skočili pro pivo, Bogues šel spinkat a na jeho místo vlastně neplánovaně dorazily PiRovy dvě (2) nový spolubydlící, brigádnice M. a T.. Byl čas na druhý film. Tím byl na digitální kameru natočený snímek Režiséra Dannyho Boilea 28 dní poté a to bylo fakt ale dobrý, to nás všechny bavilo, po skončení jsme ještě chvilku tleskali a pak se rozpustili.
Dneska mě trošičku bolela hlava ráno ale dokázal jsem přemoci slabé tělo a navíc, těsně po příchodu jsem objevil tenhle deníček z cest, kterej píše můj kamarád Maras, jehož sušimejdan jsem minulej tejden nestihl.
Zítra ráno pojedem se Zůzou do Litvínova a tam to roztočíme, cestou se pak asi stavíme v Karlových Varech (když je to při cestě) a ve středu čičiči čtvrtek budu zase z5.

Jako by se mi to včera nestalo taky. Místo oblíbené Pepsi si už druhý den kupuju podstatně hnusnější ale o hodně levnější Limonádu Koruna s příchutí Malina. Na složení se radši moc nekoukám, hlavně, že je čím schladit vyschlé hrdlo. Problém (včera, stejně jako dnes) nastal při otevírání. Relativně plná láhev okamžitě vypěnila a postříkala kromě mne i monitor, stůl, klávesnici, telefon, několik kapek zachytil proud větru z větráku a rozstříkl je po celý místnosti. Vtipná situace včera… sehnat hadr, všechno dát jakžtakž do pořádku. Dneska už to bylo vtipný o něco míň. Schválně co zítra.

Tak teda – Vítejte.
Dneska je tak trochu výjimečnej den, protože za:

A) jsem první den v práci po dovolený a po Go planet Roxy
B) dneska poprvý hráli jednu naši písničku na rádiu 1 což je, jak určitě sami uznáte, přinejmenším důvod k radosti
C) spouštím tyhle stránky, a to se teprve uvidí k čemu je to přinejmenším důvod.

Jinak asi nic snad kromě toho vedra co je všude. Jo teď ještě dusno. Jsem celej spálenej, jak jsem si na roxy nepohlídal sluníčko a pořád trochu ospalej, ale co, pár dní v pracovním procesu a snad se to srovná. Ještě je potřeba dodělat vzkazárnu a naskenovat rukou dělaný obrázky a už budou sites víceméně kompletní, rád bych často updatoval ale uvidím, jak mi to půjde všechno od ruky. Uvidíme, uvidíme.