Galerie

jablečná schůzka se dnes ráno zase nekonala. včera jsem byl celý den v Bratislavě natočit pár scén do dalšího Highlighteru. Byl to jeden z těch neuvěřitelných korporátních výletů, 4 hodiny na cestě tam, 3 na místě, oběd, horečná práce, 4 hodiny na cestu zpátky. Večer v půl devátý jsem byl doma jako na koni. Uspal jsem Marušku, která běhá čím dál delší trasy… a šel pomalu taky spat. Do mailu jsem nenahlédnul, schůzku, kterou přesunuli kolegové z projektu, co nemá nikdo rád, na den, kdy už rok a půl pravidelně nebývám v práci, jsem objevil až dneska ráno.

potěšilo mne to. Kdybych už na žádnou takovou v životě nemusel, bylo by to taky vlastně prima. Je tolik krásných, báječných a důležitých věcí, které mohou naplnit naše dny.

 

Při půlmaratonským postu jsem zmínil focení u fotografky Zary Meduny. I to, že šlo o první opravdový focení v mým životě, což by mohl kdekdo snadno rozporovat.
Můj nevlastní otec Jiří byl fotografem a fotil nás u sebe v ateliéru. Jeho nástupce v českolipském domečku u tety Jitky, Richard Homola, mě taky fotíval.
V ateliéru jsem seděl i Michaelovi Kratochvílovi a Jirkovi Hroníkovi.  A s fotoaparátem po Stromovce jsme běhali s Andreou Petrovičovou.

Ale až tentokrát jsem byl pozvanej do ateliéru, byl jsem požádanej o to, abych si na focení vzal nějakej čas. Dlouho jsme si povídali o všem možným, o hudbě, umění, drogách, cestování… a pak jsme zlehka začali fotit.
A bylo to bezva. Jedna z těch zajímavých věcí, který máš možnost absolvovat, když hraješ v kapele.
Kupříkladu.
Tohle jsou první dva snímky, jako předzvěst.